13.9.2026

Kateřina Englichová

Patří k výrazným osobnostem českého interpretačního umění. Spolupracovala s významnými umělci a soubory, jak v zahraničí –Mstislav Rostropovič, Carol Wincenc, Eugenie Zukerman, Robert Davidovici, Michael Kofler,Robert Stallman, ad., tak u nás – Josef Suk, Pavel Šporcl, Jitka Hosprová, Ivan Ženatý, Martin Kasík,Vilém Veverka, Škampa kvarteto, Pražákovo kvarteto, Kvarteto Martinů, Haas Quartet ad.

Jako sólistka spolupracovala s dirigenty Zdeňkem Mácalem, Jiřím Bělohlávkem, Ondřejem Kukalem, Jakubem Hrůšou ad. Několik let hrála s Filadelfským orchestrem a měla možnost pracovat s dirigenty jako jsou Simon Rattle, Claudio Abbado,Riccardo Muti, Wolfgang Sawallish, Michael Tilson-Thomas, Seiji Ozawa ad. Zúčastnila se festivalů – Tanglewood, Tucson Music Festival v USA, Red Sea Festival v Izraeli, Pacific Music festival v Japonsku, Pražské jaro, Pražský podzim, Marnach (Lucembursko), Carintischer Sommer (Rakousko), Sarajevská zima (Bosna) ad.

Vedla mistrovské kurzy v USA (Juilliard School of Music, Curtis Institute of Music), Kanadě, Hongkongu, Itálii a Lucembursku. Každé léto vede kurzy na festivalu Ameropa a harfové kurzy v Santuario di Crea v Itálii.

Kateřina Englichová vystoupila jako sólistka, mimo jiné, s Filadelfským symfonickým orchestrem, se San Francisco Chamber Orchestra, s Vancouver Symphony Orchestra, s Hongkongským symfonickým orchestrem, s Brandenburským symfonickým orchestrem, s Budapešťským symfonickým orchestrem, s Českou filharmonií, s Brněnskou filharmonií, se symfonickým orchestrem Katowice, s Georg Solti komorním orchestrem, s Českým komorním orchestrem nebo Talichovým komorním orchestrem.
Vystudovala Konzervatoř v Praze a prestižní Fulbrightovo stipendium jí umožnilo studova na Curtisově Institutu ve Filadelfii, USA . V létě 2017 dokončuje postgraduální studium na Hochschule für Musik Hanns Eisler v Berlíně.

Vystupuje po celé Evropě, Severní Americe, Japonsku, Hongkongu, Austrálii a Novém Zélandu.
V roce 1998 debutovala v newyorské Weill Recital Hall v Carnegie Hall. S Českou filharmonií debutovala v roce 2008.

Věnuje se také soudobé hudbě a celá řada skladatelů pro ni napsala skladby – např. Sylvie Bodorová, Jiří Gemrot, Zdeněk Lukáš, Jan F. Fischer, P.Zimmerli, Karel Janovický, Jindřich Feld, Luboš Sluka ad.

Kateřina Englichová se podílela na více než 30 CD nahrávkách – např. pro firmy Supraphon, Harmonia Mundi, New World Record USA, Exton Japan aj.
V posledních letech vydala CD u americké společnosti “Bogner`s Café” Mozartův Koncert pro flétnu a harfu s flétnistou Robertem Stallmanem, dirigentem Ondřejem Kukalem a Českým komorním orchestrem (2015). V roce 2016 vyšla její sólová nahrávka „Musica per arpa“ pro firmu Supraphon a v roce 2017 „Impressions“ s hobojistou Vilémem Veverkou, taktéž pro Supraphon. V roce 2017 vychází i CD (B.Britten Ceremony of Carols) s Kühnovým dětským sborem.

Je držitelkou prvních cen z mnoha mezinárodních soutěží-mimo jiné i Pro Musicis Int. Award v New Yorku. Kateřina Englichová obdržela také Cenu Komorního spolku při České filharmonii za přínos v komorní hudbě a cenu lucemburského hudebního časopisu Supersonic Pizzicato za nahrávku francouzské komorní hudby.

Kateřina Englichová je porotkyní v mezinárodních soutěžích - Itálie, Kanada, USA, Česká republika. Několik let byla členkou komise Nadace “Plaváček” Juraje a Deany Jakubiskových, která pomáhá dětem z dětských domovů v uměleckých aktivitách. Je členkou Společnosti A.Dvořáka a “Harp Society”.
V roce 2000 se stala “Tváří” firmy Avon při kampani proti rakovině prsu.

Kateřina Englichová hraje na harfu Lyon&Healy No.23 Gold a Lyon&Healy Black Electroacoustic.

Alžběta Poláčková

Sopranistka Alžběta Poláčková je sólistkou Národního divadla v Praze od roku 2003, kde o rok dříve debutovala jako Zerlina v Mozartově Donu Giovannim.

Zpěv vystudovala na pražské Akademii múzických umění u Reného Tučka. Na jevištích Národního divadla se představila např. jako Mozartova Pamina (Kouzelná flétna), Donna Elvira (Don Giovanni) a Hraběnka (Figarova svatba), Eurydika (Gluck: Orfeus a Eurydika), Micaela (Bizet: Carmen), Mimi (Puccini: Bohéma) nebo Markéta (Boito: Mefistofeles) a v celé řadě rolí českého operního repertoáru např. jako Smetanova Mařenka (Prodaná nevěsta), Jitka (Dalibor) a Krasava (Libuše), Dvořákova Terinka (Jakobín) a titulní Rusalka a Armida, Fibichova Margit (Pád Arkuna), Janáčkova Kristina (Věc Makropulos), Bystrouška (Příhody lišky Bystroušky), Karolka i Jenůfa (Její pastorkyňa), Málinka/Etherea/Kunka (Výlety páně Broučkovy), a Káťa Kabanová, Martinů Maria i Mariken (Hry o Marii) a titulní Juliette, Mluvící kniha a Mořská panna (Ivanović: Čarokraj), Princezna (Kašlík: Krakatit) a Katěrina Izmajlova (Šostakovič: Lady Macbeth Mcenského újezdu). V červnu 2011 vyvolalo mimořádnou pozornost její ztvárnění Lise v opeře Philipa Glasse Les Enfants terribles uvedené Operou Národního divadla v rámci Pražského quadriennale scénografie a divadelního prostoru v areálu Psychiatrické nemocnice v Bohnicích.

V roce 2015 debutovala v pařížské Opéra national v úloze Druhé žínky (Dvořák: Rusalka). Následoval debut s BBC Symphony Orchestra v roli Jitky (Smetana: Dalibor) pod taktovkou Jiřího Bělohlávka. V roce 2016 zpívala Lišáka v Janáčkových Příhodách lišky Bystroušky na festivalu v Glyndebourne. Koncertně vystoupila např. ve Vídni na festivalu Musikerlebnis Mitteleuropa a v Krakově na Österreichische Europa-Tage. 

Spolu s triem ArteMiss nahrála Vokálně instrumentální suitu Dmitrije Šostakoviče. Sopránovým sólem se podílela na supraphonské nahrávce Janáčkova Věčného evangelia s dirigentem Tomášem Netopilem z roku 2014. Úspěšně se zúčastnila několika mezinárodních pěveckých soutěží, mj. získala 1. cenu a Cenu Emy Destinnové v Londýně na soutěži Anglo-Czechoslovak Trust a Cenu Národního divadla na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech (2002).

Pavel Steidl

„Byl zde kytarista, který ví, jak se smát hudbou a sdílet vtip se svým publikem. Ale za bavičem leží vážný umělec, který rozvinul kompozici k poctě Jany Obrovské se strhujícími emocemi a velikostí. Nikdy nebyl potlesk ve stoje více zasloužen. Pavel Steidl si získal srdce a duši publika“ (Classical guitar magazine)

“Magický svět Pavla Steidla nás okouzlil v krásném programu, kde klasická hudba potkává řadu nových nápadů, toho jak kytara dokáže vytvářet vzácné efekty, díky jeho schopnostem probudit to, co je obecně nemožné v našich představách a rukou.”  (Oscar Ghiglia)

Pavel Steidl se narodil v Rakovníku. Roku 1982 se stal vítězem legendární kytarové soutěže Radio France de Paris.Tento úspěch mu definitivně otevřel cestu k budování mezinárodní kariéry. Stal se jedním z nejznámějších kytarových interpretů své generace. Mezi členy poroty byli takové osobnosti jako Alexander Tansman, Antonio Lauro nebo Maria Luisa Anido…. Před touto událostí studoval u významných osobností české kytarové scény jako Milan Zelenka a Štěpán Rak.

V roce 1987 se rozhodl emigrovat do Nizozemí, kde si po letech studia a čerpání inspirace od různých umělců vytvořil svůj vlastní styl, který respektuje autentickou interpretaci kytarové literatury 19.století na dobové nástroje.  Věnuje se i sólové soudobé hudbě,  nevyhýbaje se worldmusic. Maximálně využívá zvukových barevných možností kytary. Pavel Steidl také komponuje a svými skladbami často obohacuje svůj koncertní repertoár.

V roce 2004 se přestěhoval zpět do České republiky.

Měl tu čest pracovat s takovými umělci jako například Leo Brouwer, Carlo Domeniconi, Paolo Paolini. John Williams, Miroslav Vitouš, Karin Schaupp, Edin Karamazov a dalšími…

Od roku 2012 je členem společně se Zoranem Dukičem, Reentko Dirks a Thomasem Fellow Evropského kytarové kvarteta (European Guitar Quartet).

Koncertoval ve více než padesáti zemích světa (Kanada, Kuba, Španělsko, Polsko, Rakousko, Kostarika, Guatemala, Austrálie, Japonsko, Velká Británie, Mexiko a mnoho dalších). Nahrál mnoho skladeb světového repertoáru a českých skladatelů nejen minulosti, ale i 20. století. Italský časopis Guitart zařadil jeho jméno mezi 8 nejdůležitějších světových kytaristů roku 2003 a o dva roky později obdržel cenu Classical Guitar Award 2005. V současné době vyučuje hru na kytaru na Královské konzervatoři v Haagu a vyučoval na HAMU v Praze.

Pavel Steidl hraje v současné době nejvíce na kytaru Francisco Simplicio (1926), Franze Butchera (2008), Waltera Verreydta, Gabrielle Lodiho, Federica Shepparda, kopii J.G.Stauffera z dílny B.Kresseho a originální nástroj z počátku 19. století Nikolause G. Riese (cca 1830).