Jana Boušková absolvovala konzervatoř v Praze a Ostravskou univerzitu ve třídě profesorky Libuše Váchalové. Ve studiu posléze pokračovala na renomované Indiana University u profesorky Susann McDonald. Jana Boušková je zatím jedinou harfistkou České republiky, která vyhrála světově nejvýznamnější a nejuznávanější harfovou soutěž. Toto vítězství si přivezla v roce 1992 z USA a ve stejném roce získala i druhou cenu v Izraeli na jiné renomované světové soutěži s největší historickou tradicí, kde společně s nejvyšším oceněním drží též i prvenství jediné české harfistky, která byla do této významné soutěže pozvána. Mezi další četná ocenění patří i vítězství v Concours International de Musique de Chambre v Paříži a v Torneo Internazionale di Musica v Itálii. Za mimořádné koncertní úspěchy a přínos v rozvoji hry na harfu získala ocenění ve Švýcarsku, a také se stala laureátkou festivalu Juventus ve Francii. V Čechách získala cenu Talent roku 96´ a jako jedna  z deseti nejvýznamnějších žen České republiky, a první interpretka z klasické hudby vůbec, byla vyznamenána cenou „Lady Pro“, která jí byla předána za přítomnosti prezidenta republiky prof. Václava Klause na Pražském hradě.

Jana Boušková vystupuje pravidelně sólově i v komorních sestavách na významných domácích i světových koncertních pódiích a festivalech. Mezi nejvýznamnější bezpochyby patří její sólové recitály v Alice Tully Hall – Lincoln Center (New York), v Theatre Châtelet v Paříži, ve vídeňském Musikvereinu, na festivalu Pražské jaro
a Berliner Festtage; účinkování na Galakoncertu pořádaném k 50. narozeninám Jurije Bashmeta v Moskvě, na kterém se představilo mnoho dalších významných světových umělců; velké turné po Izraeli a Evropě společně s houslistou Maximem Vengerovem, s kterým mimo jiné uvedla také premiéru skladby „Maximum“  Benjamina Yusupova pro čtyři sólové nástroje a orchestr;  komorní spolupráce s mnoha vynikajícími interprety na festivalu Spannungen v Německu, Parry Sound v Ontariu, Festival des Lauréats Juventus Cambrai nebo Elba Isola Musicale d´Europa, v Théâtre de la Ville společně flétnisty Emmanuelem Pahudem a Mathieu Defourem a harfistkou Marie-Pierre Langlamet, nebo velká německá turné s flétnistou Patrickem Gallois. Jako sólistka orchestrů (např. České filharmonie, Pražské komorní filharmonie, Chicago Sinfonietty, Amsterdam Sinfonietty, Israel Philharmonic Orchestra, MDR Symphonieorchester Leipzig či Tokyo Chamber Orchestra) vystoupila v sálech Carnegie Hall v New Yorku, Berlínské a Kolínské filharmonie, Suntory Hall v Tokiu, v Gewandhausu v Lipsku, v Symphony Center v Chicagu, Concertgebouw v Amsterdamu, pražském Rudolfinu a mnohých dalších.

Mimo sólové činnosti se Jana Boušková věnuje pedagogické dráze. Od září 2019 je profesorkou na prestižní hudební universitě, Royal College of Music v Londýně a současně vyučuje již od roku 2005 na Královské konzervatoři v Bruselu a or roku 2007 je docentkou na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze. Od roku 2005 je též sóloharfistkou České filharmonie. Jana Boušková je pravidelně zvána k účinkování
na světových harfových kongresech a sympoziích včetně Mezinárodní harfové soutěže v USA, Francii či Izraeli, stejně tak i jako pedagog k vedení řady mistrovských kurzů po celém světě. Je zvána též k pedagogické činnosti na prestižních školách včetně Indiana University v USA nebo Haute Ecole de Musique v Ženevě. V roce 1999 byla uměleckou ředitelkou VII. světového harfového kongresu v Praze. Od roku 2000 je členem Umělecké rady Akademie múzických umění a též České filharmonie.

Jana Boušková nahrála přes dvě desítky CD pro domácí i zahraniční firmy, natáčí pro rozhlasové a televizní společnosti. V roce 2004 vydala společnost EMI nahrávku z jejího koncertu na Festivalu „Spannungen“. Široký repertoár Jany Bouškové obsahuje díla všech období, mnoho současných českých i zahraničních autorů zkomponovalo skladby přímo pro ni. Mezi světové premiéry patří mimo jiné již zmíněná Sonata pro cello a harfu od Ravi Shankara; Koncert pro flétnu, housle, violu, harfu a orchestr Benjamina Yusupova s houslistou Maximem Vengerovem, Koncert pro dvě harfy Jana F. Fischera  s Isabelle Moretti premiérovaného na Sedmém světovém harfovém kongresu v Praze v roce 1999, Koncert pro sólo harfu “Praharphona” od Kryštofa Mařatky s premiérou v německém Kielu, Sólový harfový koncert Lukáše Sommera, Jazz koncert pro flétnu a harfu Emila Viklického a mnoho dalších sólových a komorních děl. Jana Boušková hraje na nástroj americké firmy Lyon & Healy, který získala za vítězství v USA International Harp Competition v  roce 1992 a je rovněž oficiální tváří této prestižní společnosti. 

·     https://www.janabouskova.com/
·     https://www.novinky.cz/zena/clanek/harfistka-jana-bouskova-volny-cas-pro-mne-absolutne-neexistuje-40297040?fbclid=IwAR1e3dttwnpXUI9-JjCqQkLLSwY8Lbsg4Iu08cHpje4i35rhhiyxO_3QgM4

Mladý český houslista Josef Špaček (1986) se rychle etabluje jako jeden z nejlepších houslistů své generace. Pracoval pod vedením renomovaných pedagogů, například Idy Kavafianové a Jaime Lareda působících na Curtisově hudebním institutu ve Filadelfii či Itzhaka Perlmana z newyorské Juilliard School. V květnu roku 2012 se stal jedním z finalistů Mezinárodní soutěže královny Alžběty v Bruselu; v roce 2009 zvítězil v mezinárodní houslové soutěži Michaela Hilla (Nový Zéland) a v roce 2008 získal třetí cenu a cenu poroty mladých na mezinárodní houslové soutěži Carla Nielsena (Dánsko). V roce 2011 získal druhou cenu v prestižním klání Young Concert Artists International Auditions v New Yorku. V současné době kombinuje úspěšnou sólovou dráhu s kariérou koncertního mistra České filharmonie.

Z jeho nadcházejících sólových koncertů lze uvést návraty k orchestrům Sinfonica Nazionale della RAI v Turíně pod taktovkou Jamese Conlona a Nizozemskou filharmonií s Marcem Albrechtem. A dále debuty s orchestry Orchestre Philharmonique de Monte-Carlo, Orchestre Philharmonique du Capitole de Toulouse pod vedením Thomase Søndergårda, Orchestre Philharmonique de Strasbourg, Stavanger Symphony Orchestra pod taktovkou Christiana Vasqueze, Sønderjylland Symphony Orchestra s Johannesem Wildnerem a Symfonieorkest Vlaanderen s Adrienem Perruchonem. S Českou filharmonií sólově vystoupí po boku Jiřího Bělohlávka a Semjona Byčkova.

Významná sólová vystoupení v roce 2016 zahrnovala abonentní koncerty s Českou filharmonii pod vedením Valerije Gergijeva. debut s Rotterdamskou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem, Berlínský debut s Konzerthaus orchestrem Berlín a Thomasem Sanderlingem, Amsterdamský debut v Concertgebouw s Nizozemskou filharmonii a Thomasem Søndergårdem, Tokijský debut s Tokyo Metropolitan Orchestra a Jakubem Hrůšou a debut v Padově s orchestrem di Padova e del Veneto pod taktovkou Gerarda Korstena. Mimo to debutoval v recitálech v Kennedyho Centru ve Washingtonu a v La Jolle v San Diegu. Také jako sólista koncertoval na turné v Asii s Českou filharmonií.

Dále sólově vystupuje v Evropě, USA a Asii s orchestry Philadelphia Orchestra, PKF – Prague Philharmonia, Orchestre Philharmonique du Luxembourg, Essener Philharmoniker, Tonkünstlerorchester Niederösterreich, Orchestra Sinfonica Nazionale della RAI Torino, Orchestre National de Belgique, Malaysian Philharmonic Orchestra, Orquesta Filarmónica de Málaga, Auckland Philharmonia Orchestra, Kansas City Symphony and Queensland Symphony Orchestra a spolupracuje s dirigenty jako jsou Jiří Bělohlávek, Jakub Hrůša, Valery Gergiev, Christoph Eschenbach, Manfred Honeck, Semyon Bychkov, Asher Fisch, Roy Goodman, Eliahu Inbal, Jun Märkl, Thomas Søndergård, Thomas Sanderling, Giordano Bellincampi, Tomáš Netopil, Marco Angius a Rossen Milanov.

Josef Špaček se věnuje rovněž recitálům, a to jak na evropských pódiích (mj. v pražském Rudolfinu, vídeňském Konzerthausu či lázních Schloβ Elmau), tak v Asii a ve Spojených státech.

V Roce 2015 natočil pro vydavatelství Supraphon houslové koncerty Dvořáka, Janáčka a Sukovu Fantazii s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem. Snímek získal hned několik uznání mimo jiné “Recording of the week” od The Sunday Times a “Recording of the month and of the year” od MusicWeb International. V roce 2013 natočil pro stejnou firmu svoji debutovou nahrávku, která obsahuje díla Smetany, Janáčka a Prokofjeva. V roce 2010 nahrál pro Naxos díla H. W. Ernsta a jeho první CD, vydané v roce 2006 firmou Artesmon, obsahuje kompletní Sonáty pro sólové housle Eugèna Ysaÿe.

Česká mutace časopisu Forbes zahrnula Josefa Špačka mezi nejvýznamnější mladé české osobnosti v anketě „30 pod 30“.

Josef Špaček hraje na housle “LeBrun; Bouthillard” Guarneri del Gesù cca. 1732 zapůjčené od společnosti Ingles & Hayday.
 
http://www.josefspacek.com/

Marek Eben se narodil v roce 1957 v Praze. Studoval na pražské konzervatoři obor hudebně–dramatický. Po ukončení školy působil v divadle V. Nezvala v Karlových Varech, pak v divadle na Kladně a od roku 1983 do roku 2002 byl členem pražské Ypsilonky. Kromě herecké práce se zabývá také hudbou, je výhradním autorem písní skupiny Bratří Ebenů, která vydala pět alb (Malé písně do tmy /1984/,Tichá domácnost /1995/oceněné cenou Česká Gramy, Já na tom dělám /2002/oceněné cenou Anděl, Chlebíčky /2008/oceněné cenou Anděl, Čas holin /2014/ )rovněž oceněné cenou Anděl, napsal hudbu k filmům Bizon, Hele on letí a k TV seriálu Poste restante. Je autorem hudby a textů ke zhruba dvěma desítkám divadelních her (mj. pro Studio Ypsilon – Matěj Poctivý, Vosková figura, Amerika, Othello, pro Národní divadlo – Zimní pohádka). Od roku 1996 je moderátorem Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Rozsáhlá je jeho spolupráce s televizí jako moderátor různých programů – např. soutěž O poklad Anežky České, předávání cen Týtý, Stardance nebo diskusní pořad Na plovárně, který dosáhl v letošním roce počtu 730 dílů a v roce 2001, 2002, 2004, 2005, 2006 a 2007získal cenu Elsa pro nejlepší talkshow.  Tutéž cenu získal Marek Eben jako moderátor v roce 2001,2002, 2006 a 2007. Je také dvojnásobným absolutním vítězem ceny TýTý. V současné době účinkuje ve Studiu Y ve hrách Prodaná Nevěsta a Praha Stověžatá a také ve Viole, kde účinkuje v představeních 3 gentlemani a Koupila jsem husu, tak nevím.